V hlavním sále Valdštejnského paláce spolupořádal evropský výbor Senátu.
Návrh klimaticko-energetického plánu ČR na období 2021-2030 by měl být značně ambicióznější. Zaostávání Česka v této oblasti je naší značnou nevýhodou nejen v otázce životního prostředí, ale i v otázce budoucího hospodářského rozvoje.
Dnes jsme projednávali návrh českého plánu a jeho hodnocení Evropskou komisí. Bohužel nebyl schválen můj návrh, aby vláda v zájmu redukce produkce skleníkových plynů a v zájmu ochrany zdraví obyvatel důkladně zvážila neudělovat výjimku z pravidel pro emise škodlivin elektrárně Chvaletice, která je jedním z nejhorších zdrojů znečištění v ČR, a neprodávat elektrárnu Počerady, která je podle řady studií nejhorší elektrárnou ČEZ z hlediska znečištění a s ním souvisejících zdravotních komplikací obyvatel, nýbrž ji postupně odstavit z provozu.
S 23 dalšími kolegy senátory jsme alespoň schválili vlastní stanovisko, ve kterém vyzýváme ministra průmyslu a obchodu, aby vládě předložil ambicióznější podobu klimaticko-energetického plánu ČR a nerezignoval na jeho hlavní smysl, kterým je řešení klimatické krize. V českém návrhu klimaticko-energetického plánu do roku 2030 zůstávají nejlevnější technologie obnovitelných zdrojů – větrné a fotovoltaické elektrárny – prakticky nevyužité. Konkrétně požadujeme:
- zvýšit cíl pro celkovou spotřebu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) ze současných 20,8 % na minimálně 24 %, a to při nezvyšování podílu biopaliv první generace,
- zvýšit podíl výroby elektřiny z OZE dle dostupného potenciálu, tj. alespoň na dvojnásobek dnešní produkce,
- zapojit do rozvoje OZE veřejnost, zejména obce a města, tzn. doplnil do plánu konkrétní cíle a opatření týkající se komunitní energetiky.
Zde je záznam mého vystoupení na tiskové konferenci.
Tentokrát jsme velmi obsáhle diskutovali některá témata evropského výboru, zejména závěry poslední Evropské rady a Hodnocení návrhů plánů členských států EU v oblasti energetiky a klimatu na období 2021-2030.
Na slavnostním aktu na oslavu 101. výročí vyhlášení samostatného Československa a uctění památky padlých legionářů u jejich pomníku v Písku jsem měl i krátký projev.
Na Žofíně při příležitosti jejich státního svátku (Rakouská republika vznikla „na troskách mocnářství“ ve stejných dnech, jako naše Republika Československá).
Milé, celkem komorní setkání s občany Prahy 7 v restauraci Avion 58 v Holešovicích.
Prezentace členům evropského výboru Senátu a diskuse výsledků celoevropského průzkumu veřejného mínění „Europe and its Europeans – Public opinion towards democracy, market economies and the EU 30 years after the fall of Communism“ ve spolupráci s Aspen Institute Central Europe.
Nejdříve jsme projednávali závěry posledního zasedání Evropské rady. Bezproblémově jsme se shodli, že je velká škoda, že se Evropské radě nakonec nepodařilo nalézt shodu v otázce zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií. Jsou totiž hodně důležité k zajištění stability a bezpečnosti v sousedství EU. Považujeme za nezbytné, aby členské státy do května 2020, kdy se má na summitu EU-západní Balkán téma znovu otevřít, prodiskutovaly důvody nesouhlasu některých členských států a pokusily se nalézt řešení, které zahájení přístupových rozhovorů umožní.
V souladu s Evropskou radou jsme na můj návrh odsoudili jednostrannou vojenskou akci Turecka, která způsobuje nepřijatelné lidské utrpení, narušuje boj proti Dá’iš a vážně ohrožuje evropskou bezpečnost. Evropská unie a členské státy by měly společně v závislosti na vývoji situace přistoupit k dalším, efektivnějším opatřením s cílem zabránit humanitární krizi v této oblasti.
VEU také přijal usnesení k brexitu. Prioritním zájmem je i nadále brexit s dohodou, proto by ER měla souhlasit s opětovným odkladem termínu vystoupení Spojeného království z EU.
Nejvíc času jsme strávili debatou o doporučení Evropské komise k návrhu integrovaného vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu 2021–2030 a sdělení Komise Společně při dosahování cílů energetické unie a opatření v oblasti klimatu – vytvoření základů pro úspěšný přechod na čistou energii. Výbor respektuje rozhodnutí vlády předložit ve finálním znění českého vnitrostátního plánu kompromisní cíl pro podíl energie z obnovitelných zdrojů ve výši 22 %, nicméně vládě doporučuje průběžně jednat s dotčenými subjekty a hledat způsoby, jak při aktualizaci vnitrostátního plánu v roce 2023-2024 výrazněji navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) v rámci energetického mixu ČR a snížit spotřebu primární energie, při zohlednění geografických a klimatických podmínek, ekonomických možností ČR a předpokládaného budoucího vývoje jednotlivých technologií.
Výbor znovu vyzval vládu, aby výrazně podpořila výzkum, vývoj a inovace v oblasti OZE a jejich využití v našich přírodních podmínkách. Podporuje snahu vlády zvyšovat odolnost energetického systému, kybernetickou bezpečnost a odolnost kritické infrastruktury, stejně jako podstatnou roli jaderné energetiky při snižování emisí oxidu uhličitého a zajištění energetické bezpečnosti ČR, a to při zohlednění ekonomické udržitelnosti tohoto zdroje ve srovnání s dalšími rozvíjejícími se možnostmi a při zohlednění mezinárodně bezpečnostních aspektů a doporučuje vládě nastavit taková dotační pravidla, která by umožňovala výhodnou instalaci fotovoltaických panelů jak na střechy větších objektů, tak i na menší objekty, při zachování zemědělské půdy.
Bohužel o jeden hlas neprošly mé návrhy požadovat postupné odstavení nejhorších znečišťovatelů u nás – elektráren Chvaletice a Počerady, ani dodatek, že 22% energie z obnovitelných zdrojů by neměl zahrnovat další zvyšování pěstování řepky.
Připravili jsme (hlavně péčí předsedy sen. Nytry) průběžnou zprávu pro plénum Senátu
Výzkum i debatu o něm organizovala Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). V panelu, který řídil Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra AMO, kromě mě vystupovala paní náměstkyně MZV Anita Grmelová a hlavní analytik HN Martin Ehl.