VÁCLAV HAMPL

SENÁTOR ZA VOLEBNÍ OBVOD 27

PŘEDSEDA VÝBORU PRO ZÁLEŽITOSTI EU

25.06.2017

O vědní politice (s Daliborem Dědkem a Zdeňkem Hostomským) (od 23. minuty záznamu).

 

2017-06-26 12.09.56 am

22.06.2017

Na společném jednání výboru Evropského parlamentu pro občanská práva, spravedlnost a vnitřní záležitosti (LIBE) a zástupců národních parlamentů „The Establishment of an EU Mechanism on Democracy, Rule of Law and Fundamental Rights – the role of national parliaments“ jsem byl jedním z řečníků v prvním bloku „Na cestě k demokracii, právnímu státu a základním právům Smluv na úrovni EU -meziinstitucionální vyhlídky a role národních parlamentů“ (v záznamu začíná moje vystoupení v čase 9:29, je možno si zapnout české tlumočení).

Podpořil jsem myšlenku vzájemně si pomáhat vůči ohrožením demokracie (proti nim není nikdo nějak automaticky imunní), jen bude těžké to dělat tak, aby to nebylo kontraproduktivní v tom smyslu, že ti, kterým by takový mechanismus stál v cestě, by ho mohli snadno interpretovat jako vměšování do naší suverenity. Také jsem promluvil o tom, jak náš systém se Senátem pomáhá jako stabilizace proti dočasným výkyvům politických nálad.

Užitečný je i podkladový materiál, zejména odkazy v něm obsažené.

 

IMG_4287

21.06.2017

Jsou tu velcí šéfové EU (Tajani, Juncker, Mogherini) a spousta dalších velkých šéfů, ale je to dost na jedno brdo, podobně jako poslední 2 roky. Solidarita a soucit musí být (nic proti tomu), ale nic moc pořádných řešení.
Ve skutečnosti teď podle mě potřebujeme 2 hlavní věci:

1. Pořádně došlápnout na ty, kteří to organizují. Nejen převažeče přes Středozemní moře, ale i náhončí, kteří v nitru Afriky nahánějí lidi, kteří by třeba jinak o migraci ani neuvažovali. Nedávná společná zpráva Frontexu a afrických tajných služeb vykresluje tuto realitu velmi detailně a platicky.

2. Výrazně zvýšit míru prosazování našich vlastních zákonů, konkrétně těch azylových. Kdo nedostane azyl, musí EU opustit. Dokud toto nefunguje, nelze se divit vládám, že se nehrnou do přebírání žadatelů o azyl.

Dokud se výrazně nepohneme s těmito dvěma prioritami, všechny ostatní kroky (včetně nešťasných a zbytečně rozdělujících kvót) budou mít nejvýše podpůrnou roli a situaci dramaticky nezlepší.

V tom smyslu jsem promluvil v bloku „Managing asylum and migration“.

 

IMG_4283

20.06.2017

Kromě jiného jsme navštívili nejen strategickou, ale také nesmírně zajímavou úpravnu vody Želivka.

Na obrázku zleva sekretářka výboru Gabriela Babčanová, já, místopředseda výboru Jaroslav Doubrava, senátor Petr Orel, místopředseda výboru Vladimír Plaček, vedoucí Oddělení pro Evropskou unii Kanceláře Senátu Jan Grinc, senátoři a Jiří Dušek a Luděk Jeništa (náš hostitel), tajemnice výboru Štěpánka Göthansová, senátorka Šárka Jelínková a senátor Libor Michálek.

 

IMG_4100.jpg

 

16.06.2017

Skoro přesně před 10 lety byl přijat zákon o Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek. Části konference jsem se zúčastnil, protože ÚSTR (i s ABS) jsou zodpovědností Senátu a těch 10 let bylo docela turbuletních a občas ne zrovna přehledných.

 

14.06.2017

Na obrázku zrovna hovoří velvyslankyně Kanady paní Barbara C. Richardson. Více fotografií zde.

 

IMG_3692

09.06.2017

Hovoří předseda Evropské komise J.-C. Juncker, u předsednického stolu má své vystoupení za sebou premiér Bohuslav Sobotka a před sebou „ministryně zahraničí“ EU Federica Mogherini a náměstkyně generálného tajemníka NATO Rose Gottemoeller.

Celá ta věc zní dobře a logicky, jen mám trochu osypky z detailů (snížit počet výrobců tanků v Evropě ze 17 na něco blízkého 1 zní dobře – jen aby s tím nebyl nějaký problém).

 

IMG_3454.JPG

08.06.2017

Předsedu Evropské komise (spolu s místopředsedou J. Katatinenem) přivítal v hlavním sále Valdštejnského paláce předseda Senátu PČR M. Štěch s předsedou Poslanecké sněmovny PČR J. Hamáčkem. Kromě místopředsedů obou komor parlamentu se zúčastnili i předsedové evropských výborů a také předsedové zahraničních výborů obou komor.

S předsedou Junckerem jsem mluvil hlavně o potřebě společně pracovat na zacelení trhliny, kterou v EU způsobil návrh povinných migračních kvót (hlásíc se k vlastní odpovědnosti, k níž patří projevení dobré vůle). Pak jsem mluvil o potřebě vysílat věrohodné signály na západní Balkán, že jejich evropská perspektiva neztrácí dech. Potěšilo mě, že předseda Juncker zjevně dobře věděl, o čem mluvím, a souhlasil. A pak mi to nedalo a zdůraznil jsem potřebu nějakého viditelného impaktu žlutých karet. T.j. když se velký počet národních parlamentů schodne, že je s nějakou navrhovanou evropskou legislativou něco špatně, bylo by dobře, aby výsledkem byla viditelná změna příslušné legislativy. To se zatím neděje. V tomto jsme si s panem předsedou (celkem podle očekávání) moc neporozuměli.

 

Copyright © 2014-2015