Šlajsny jezů ve vnitřní Praze se normálně nesmí jezdit, je to možné jen jednou za rok v rámci této tradiční skautské akce o slavnosti mého patrona sv. Václava. Vždycky se na to těším, ty šlajsny jsou fakt parádní (i když pádlování mezi nimi není málo, je to přes 6 km „voleje“).

Letos byla hromadná část akce bohužel kvůli koronaviru zrušena, mohli jsme ale závodit v kategorii Tréning. Měl jsem naprosto famózní posádku „girl power“, složenou z mé ženy Alice, naší dcery Niki a jejích dvou kamarádek z čekatelek Pohanky a Elen. Díky jejich neskutečnému nasazení jsme z více než 35 lodí v naší kategorii dojeli čtvrtí, což jsem naprosto nečekal. Chvílemi jsem na kormidle měl problém na jejich mladistvý elán stíhat. Přes nic moc počasí nádherný den!