Cestou na rodinnou oslavu, kterou jsem organizoval, jsem se přece jen na chvíli se svíčkou utrhl k Buquoyskému paláci a spolu s mnohými chvili tiše postál. Myslel jsem na oběti a jejich blízké a taky (v tom se profesor z Medicíny nezapře) na pařížské záchrnáře, sestry, doktory, kteří zcela jistě nad rámec svých běžných povinností, v emočním a psychickém stresu a posléze určitě i fyzicky a mentálně vyčrpaní zachraňovali, co se zachraňovat dalo – a zjevně mnoho zachránili. Jsou vzorem našim medikům.

 

IMG_7133